Depozitární areál Ohrazenice

Návrh rozšíření depozitářů v areálu v Pardubicích-Ohrazenicích hledá optimální rovnováhu mezi možností využití stávajících staveb jejich upravením pro depozitární potřeby a návrhy nových budov. Zohledňuje finanční efektivnost z dlouhodobého provozního hlediska i možnost etapovité realizace plánu, rozdělením funkcí do několika na sobě nezávislých objektů. Návrh čerpá svoji atmosféru z polohy místa na městské periferii a odkazuje se na městskou krajinu, tak typickou pro civilizační výtvarný styl, který hledal v těchto opomíjených částech města krásu a smysl.

Forma staveb je zřetelně ovlivněna funkcí, pro kterou jsou navrhovány. Pro depozitární účely je prvořadé vytvořit stabilní klima, aby vlivem teplotních výkyvů nedocházelo k degradaci uchovávaných sbírkových předmětů. Rozhodli jsme se tedy využít principu „termosky“ o třech vrstvách. První vrstva představuje jádro depozitáře. Je to schránka uchovávající sbírkové předměty uložené ve skladovacích systémech, kde musí být teplota i vlhkost stabilizována a kontrolována. Druhou vrstvu představuje prázdný prostor - vzduchová mezera mezi první a třetí vrstvou, zde dochází k vyrovnávání teplot mezi těmito dvěma vrstvami. Třetí  svrchní vrstvou je konstrukce obvodového pláště tvořící vnější slupku depozitu. Tato třívrstvá struktura zajistí proudění chladného vzduchu od země a jeho přirozené ohřívání a stoupání principem komínového efektu vzhůru až k vyústění ve střešním plášti. Přirozené proudění vzduchu bude probíhat za jakékoliv teploty a může být dále distribuováno budovou. Tím se otevírá možnost navrhnout depozitární budovy bez přidané klimatizace, což z dlouhodobého hlediska výrazně přispěje ke snížení provozních nákladů budov.

Odlišně je řešen přízemní pavilon konzervátorských dílen, který má světlou střechu, aby odrážel paprsky a snižovala se tak možnost nadměrného přehřívání pracovišť zde umístěných. Svislé povrchy fasád jsou pokryty dřevěným pláštěm, který se uplatňuje hlavně při pohybu areálem a z pohledů z okolí.

Návrh: 2014