Centrum paměti a dialogu Bubny

 Architektonický návrh přeměny bývalého nádraží Praha-Bubny reflektuje vrstvy historie místa. Na těchto vrstvách, na stávajících obvodových zdech nádraží, které byly svědkem temných událostí, je vytvořen nový objem, který se otevírá směrem vzhůru ke světlu. Prvky původního nádraží jsou zachovány jako „fragmenty minulosti“ s přiznanou patinou. V těchto místech můžeme kontemplovat, co se tu odehrálo a jaký je náš vztah k těmto a podobným událostem. Od tmavých sklepních prostor po vrchní světlem zalité sály prochází domem osa původního schodiště jako symbolická „cesta za světlem“. Kontinuita, život a naděje jsou hlavními motivy stavby.

Nová nástavba je navržena z vysokopevnostního betonu s povrchovým lineárním zvrásněním. Rozšiřuje původní nádražní budovu a uchovává jeho charakteristické prvky jako svědectví doby a zároveň vytváří nový prostor. Použití betonu bylo zvoleno nejen z technických, ale i symbolických důvodů. Současný materiál umožňuje jasně odlišit novou vrstvu od historické budovy, čímž zachovává autenticitu a čitelnost původních fragmentů. Jeho pevnost a trvanlivost zajišťují dlouhodobou ochranu místa paměti. Vizuální kontrast mezi novým a starým podporuje vnímání minulosti. Poválečné trauma se odráží v symbolickém odkazu k brutalistní architektuře.

Cílem revitalizace je kromě uchování paměti minulosti také vytvoření moderního zázemí pro kulturně vzdělávací instituci. Její programové aktivity mají reflektovat historické události v kontextu současného světa. Vznikne zde otevřený a zároveň bezpečný prostor pro Centrum paměti a dialogu Bubny.

Bývalé kolejiště tvoří integrální součást centra paměti. Je to jeden z fragmentů minulosti, odkaz na bývalé nádraží a události s ním spojené, který spoluvytváří paměť místa. Architektura nového pobytového prostoru tvoří příležitost pro novou vrstvu života, pro zabydlení prostoru lidmi. Koleje jsou v obrysu nádraží zapuštěny do zatravněné plochy, mimo obrys nádraží jsou navrženy v dlažbě. Na koleje umísťujeme pohyblivé platformy-pobytové terasy. Uvažujeme s druhotným použitím dřevěných pražců pro pochozí plochy napříč prostorem, stejně tak jako s druhotným použitím původních nádražních stožárů jako nosičů reflektorů osvětlení. Železniční estakáda je oddělená zeleným pásem s lineárními lavičkami. Celková lineárnost návrhu akcentuje připomínku pohybu vlaků. Původní kolejiště jako nové pobytové místo s exponovanou mnohovrstevnatostí paměti.

1. místo ve vyzvané architektonické soutěži 2017.

Stavební povolení 2018. Prováděcí dokumentace 2023. Předpokládaná realizace 2025-2027.

Jiří Krejčík, Michal Krejčík, Katuše Krejčíková, Tereza Novosadová, Pavel Chudý, Veronika Makovská, Michaela Dlouhá, Petr Mašek, Jiří Šnejdr.

Deltaplan (DSP, DPS) – Petr Blažka, Petr Kniha, Miloš Keltner, Petr Jón